Snažíte se nakupovat jen to, co sníte? A sníte opravdu pokaždé všechno? Třetina vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí. Neplýtvejte jídlem s námi!

Mendelova univerzita v Brně provedla podobný výzkum na jednom brněnském sídlišti. A zjistila, že lidé průměrně vyhodí 36,4 kg potravin za rok, na sídlišti až 53 kg ročně, tj. 1 kg potravin týdně! Sami obyvatelé odhadují jen 12,27 kg jídla. Jedná se především o zpracované potraviny nebo ovoce a zeleninu, které musel někdo vypěstovat, sklidit, zpracovat, zabalit a dovézt. Náklady na energie, vodu, půdu, pohonné hmoty a lidskou práci rostou a ve výsledku jídlo skončí v popelnici, kde je třeba vynaložit další energie na jeho zničení.

Plýtvání potravinami má i sociální aspekt – zatímco část společnosti potraviny vyhazuje, jiní lidé nemají peníze na to, koupit si dostatek jídla, aby neměli hlad.

Smutná čísla evropská

Podle výzkumu Eurostatu vyhodí ročně každý obyvatel EU průměrně 127 kg potravinového odpadu! Z 55 % v domácnostech, 18 % se vyhodí při výrobě a zpracování, 11 % už přímo při produkci, 9 % ve veřejném stravování a 7 % v maloobchodech. Tento objem by nasytil 3 miliardy lidí!

Celospolečenské téma

Na tyto šokující informace začala poukazovat skupina nadšenců, kteří v roce 2013 uspořádali na Václavském náměstí Hostinu pro tisíc. Uvařili ji z 450 kg potravin, které nesplňovaly estetické nároky nebo se blížily datu spotřeby. Obchody je vyhodily. Tak vznikla iniciativa Zachraň jídlo. Začala nám ukazovat, kde všude se potraviny vyhazují a jak často je to úplně zbytečné. Přes 10 000 lidí podepsalo petici za prodej pokroucené a jinak nedokonalé zeleniny a ovoce a Tesco, Penny Market a Rohlík ji začaly nabízet. „Zeleninu, která nevyhovuje nárokům obchodů či restaurací, farmáři často ani nesklidí, zaorají ji nebo dají do bioplynky. Někteří sklizeň prodávají v druhé jakosti menším odběratelům, třeba formou prodeje ze dvora,“ vysvětluje Tereza Modlová, PR manažerka organizace Zachraň jídlo. Nedokonalou zeleninu odebírají od svých farmářů i restaurace V Zátiší a Mlýnec a kantýny Fresh and Tasty. Ve vývaru totiž křivá mrkev nebo pokroucená petržel udělá stejnou parádu jako výstavní exempláře. A farmář měl s vypěstováním obou kousků stejnou práci, za kterou by měl být oceněn. Produkce potravin přispívá ke vzniku 23 % skleníkových plynů, proč toto číslo ještě zvyšovat spalováním nehezkých surovin?

Dumpster diving

Produkty, které se neprodají, blíží se datu spotřeby, mají poničený obal nebo je nahradilo nové zboží, vyhodí supermarkety do popelnic. Často bývají jinak v pořádku a lze je sníst. Toho využívají nejen bezdomovci, ale i studenti a aktivisti a jídlo vybírají a spotřebovávají. Tzv. dumpster diving není zcela legální, ale obchody ho tolerují, pokud lidé neposunují popelnice a nenechávají za sebou nepořádek.

Jídlo jako dar

S rostoucí osvětou se iniciativě Zachraň jídlo podařilo změnit i některé zákony, třeba zrušení 15% DPH při darování jídla do potravinových bank nebo nutnost supermarketů nabídnout neprodejné potraviny těmto bankám. Na rozdíl od Finska nemají české supermarkety povinnost zveřejňovat data o plýtvání, a tak záleží jen na nich, co sdělí. „Oslovili jsme největší obchodní řetězce s cílem zjistit objem nabídky a porovnat ho s objemem prodaných, darovaných a vyhozených položek,“ popisuje Tereza Modlová. Kompletní data poskytlo pouze Tesco, které se aktivně snaží eliminovat plýtvání, Billa a Globus se nevyjádřily. „Nejčastěji objednávají méně potravin, snaží se lépe předpovídat poptávku a efektivně využívat zbytkové potraviny,“ vypočítává Tereza Modlová. Tesco peče z vzhledově nedokonalých kaiserek chutné pizza bulky, Albert z přezrálých banánů banánové chlebíčky. Další spolupracují se zoologickými zahradami a myslivnami, dodávají nespotřebované potraviny do sousedských klubů a charit a snaží se edukovat zákazníky. Jen na nás totiž záleží, co si (ne)koupíme a co (ne)sníme.

Praktické tipy pro nákup:

1. Nejdřív se podívejte do lednice a zkontrolujte domácí zásoby.
2. Potraviny, které se blíží své expiraci, zpracujte nejdříve. Často stačí najít nový recept, který je využije všechny, nebo bude stačit dokoupit pár dalších surovin.
3. Zamyslete se nad svými aktivitami v příštích dnech a uvědomte si, co budete kde jíst.
4. Kupte jen to, co sníte. Pokud děti jedou na školu v přírodě, nemusíte jim kupovat svačiny. Stejně tak, pokud jedete na služební cestu a víte, že si děti stejně objednají pizzu, je zbytečné naplnit lednici.
5. Najezte se před nákupem. Hladoví nakoupíte intuitivně více jídla a také méně zdravé položky.
6. Do lednice skládejte potraviny odzadu, tj. ty nejstarší budou vpředu.

Plýtvání potravinami je zásadní, a přesto dlouho přehlížený problém s širokými dopady. Zátiší Group se je snaží eliminovat již od roku 2016, kdy představilo svou koncepci udržitelnosti a každý den podniká konkrétní kroky. Co se děje s nesnědenými obědy v kantýnách Fresh&Tasty a co děti učí surikata ve školích jídelnách již brzy.

Líbil se Vám tento článek? Sdílejte ho s přáteli

Podobné články

Gurmánská drůbež: Láska a respekt od vylíhnutí po prodej

Kristina Zábrodská , 10.11.2025

Vydali jsme se za Hankou Malečkovou, která do Zátiší a Mlýnce dodává už přes osm let výborné kachny, kuřata, králíky a husy.

Ondřej Širočka – muž, mění způsob, jak si nosíme jídlo a kávu s sebou

Kateřina Hýlová , 10.10.2025

Hostem nového dílu podcastu Špetka chuti je Ondřej Širočka, zakladatel projektů REkrabička a REkelímek, díky kterým se v Česku ušetřily už miliony jednorázových obalů. Ondřej dokazuje, že když se spojí ekologie, chytré technologie a funkční design, vznikne projekt, který reálně mění každodenní návyky tisíců lidí – a pomáhá planetě.

Konečně máme pole

Kristina Zábrodská , 08.09.2025

Po více než deseti letech zlepšování konceptu udržitelnosti ve všech provozech Zátiší Group se restauraci V Zátiší podařilo získat vlastní pole pro pěstování zeleniny a bylinek.