Sanjiv Suri se vydal s expedicí na Antarktidu, aby zvýšil povědomí o prodloužení Smlouvy o Antarktidě. A přitom překonal vlastní strach.
Kontinent plný ledu, sněhu a vzácných zvířat začal vzbuzovat zájem států po druhé světové válce při dělení území. V roce 1954 zde byla zřízena první stálá výzkumná stanice a vyhlášením Mezinárodního geofyzikálního roku o čtyři roky později došlo k intenzivnímu výzkumu Antarktidy. Zapojilo se do něj 64 států, z nichž 12 vyslalo vlastní expedice nebo zřídilo polární stanice.
Z popudu USA došlo v roce 1958 k jednání o oddělení vědeckého výzkumu od politických ambicí a 1. prosince 1959 byla uzavřena Smlouva o Antarktidě, která vstoupila v platnost 23. června 1961. Podepsalo ji 52 států, které se zavázaly, že nebudou vlastnit ani využívat žádné antarktické území mimo vědecké účely. Platnost smlouvy skončí v roce 2048. Na podporu jejího obnovení jel v roce 2017 Sanjiv Suri s expedicí na Antarktidu.
Byla to nejúžasnější cesta, jakou jsem kdy podnikl. Antarktida je mystický a extrémně rozmanitý kontinent, větší než Evropa, Asie nebo Amerika.
Okouzlí vás panenskými ledovci, zářivými plovoucími krami, úchvatnými fjordy a dechberoucím životem divočiny. Setkání s tuleni, lachtany, tučňáky, albatrosy a majestátními velrybami v jejich přirozeném prostředí splňuje definici dobrodružství, ale zároveň poukazuje i na křehkou krásu mizejícího ekosystému.
Postavit se svému strachu
„Vždycky jsem se na rozbouřeném oceánu bál. Slyšel jsem o Drakeově průlivu i o vlnách vysokých 6–7 metrů, o silném větru a jednom z nejdrsnějších moří světa. Věděl jsem však, že svůj strach překonám jedině tak, když se mu postavím čelem,“ vzpomíná Sanjiv, proč na nabídku expedice ihned kývl.
Vysoké vlny přežil se stoickým klidem, prostě věděl, proč na expedici jede a vyšší smysl mu dodával sílu. V noci se do lodi opřela plnou silou bouře a boční vítr. Vlny vysoké 11,5 metru překonal Sanjiv beze strachu a mořské nemoci.
Ráno ho odměnil nádherný východ slunce. Do přístavu na Jižních Shetlandách loď doprovodila skupina delfínů. „Cítil jsem se jako ve snu, jako bych byl v nekončícím meditativním transu,“ vzpomíná Sanjiv.
Na ostrově Danco došla expedice k hnízdišti tučňáků kroužkových, oslích a uzdičkových. Kakofonie jejich hlasů rezonovala nad tichým ledovcem. Z vody se vynořovaly velryby minke, tuleni leopardí lovili lachtany, rodina keporkaků si hrála vedle lodi. Scény z přírodovědeckých filmů National Geographic najednou ožily.
Křest polárními vodami
„Skočil jsem do oceánu jen v plavkách a následovalo 20 až 30 vteřin výjimečně osvěžujícího zážitku ve vodě o teplotě -1 °C,“ vypráví Sanjiv. Už za 1 minutu může v takto ledové vodě dojít k podchlazení mozku. Sanjiv však zkusil plout i na paddle boardu - poprvé v životě a rovnou v ledovém oceánu. Překvapilo ho, že voda ani led nechutnaly slaně
Záchrana společnými silami
Díky Smlouvě o Antarktidě je tento kontinent poslední divočinou na planetě. A zároveň i nejvýznamnější světová laboratoř, kde vědci zkoumají přirozené fungování světa a náš vliv na oceánský ekosystém a klima. Antarktida je území křehké a snadno zranitelné, a proto by mělo být v zájmu nás všech ho chránit a pečovat o něj, aby jeho krásu a význam mohly ocenit i příští generace. Pokud byste se chtěli na Antarktidu také podívat, potřebujete speciální povolení Ministerstva životního prostředí.
Líbil se Vám tento článek?
Sdílejte ho s přáteli
Podobné články
Jiří Štift o tom, jak postavit gastro kolos, který funguje
Kateřina Hýlová
,
14.11.2025
Řídit kuchyni pro několik stovek hostů denně není jen o vaření. Je to logistika, leadership, strategie a schopnost reagovat na neustále se měnící realitu. Hostem nové epizody podcastu Špetka chuti je Jiří Štift – šéfkuchař a spolumajitel podniků Sia, Brambora a nově také Mexická. Vařil na zaoceánské lodi, vedl kuchyně v Alcronu a Mandarin Oriental – a teď se naplno věnuje budování silných gastronomických konceptů, které denně odbaví stovky hostů.