•    Umí sedět s oporou nebo se s pomocí předklonit.
•    Dokáže držet hlavu vzpřímeně a má dostatečnou kontrolu nad tím, aby jí otočilo.
•    Otevírá ústa, když je mu jídlo nabízeno.
•    Projevuje o jídlo zájem; natahuje se po jídle nebo po lžíci.
 

První příkrm je pro dítě spíše hra, která má za cíl představit nové chutě a textury. Začít bychom měli pozvolna, s frekvencí 1-2 lžičky 1-2x denně s následným dokrmením plné dávky mléka. Obecně se doporučuje prvními příkrmy začít nahrazovat polední dávku mléka.

V současné době už neexistují pevná pravidla v pořadí zavádění příkrmů. Mnohem důležitější je pestrost. Pokud dítě nemá zdravotní omezení, můžete nabízet potraviny v libovolném pořadí, aby si zvyklo na různé chutě. 
Nicméně bychom měli pamatovat na včasné zařazení zdrojů železa. Zásoby železa, které má dítě z prenatálního období, vydrží jen na první půlrok života. Ideálně tedy zařazujte obiloviny obohacené o železo nebo příkrmy doplňte vařeným masem (může být drůbeží, králičí nebo telecí) v množství 1 polévkové lžíce na porci. Zařadit můžete i neochucené tofu. 

Přidat můžete také pár kapek oleje pro doplnění tuků.

Z počátku bychom se měli držet spíše jednodruhových jídel, v dostatečné tepelné úpravě. Ze zeleniny volíme spíše sladší druhy v podobě mrkve, dýně, batátů nebo brokolice. Z ovoce volíme spíše lokální druhy. Obiloviny zařazujeme s lepkem i bez lepku (např. oves, špalda, proso nebo pohanka). Dále představujeme i kysané mléčné výrobky, vejce i ryby. Podávání samotného kravského mléka se do 12 měsíců věku nedoporučuje. Příkrmy nesolíme, nesladíme, nekořeníme ani nepřidáváme jiná dochucovadla.
 

Studie prokázaly, že čekat 2-3 dny po zavedení nové potraviny nemá na potravinové alergie výrazný vliv. Dle nejnovějších doporučení tedy můžete zavádět jednu novou potravinu každý den. Vynecháním 2 – 3 denní „čekací doby“ tak máme šanci seznámit dítě s co nejširším okruhem potravin co nejrychleji, což pomůže efektivně rozvinout jeho chuťové preference.

Ideální je kombinovat různé textury už od začátku. Nejdříve dítěti předkládejte jídla ve formě hladkých kaší, pyré nebo případně dobře rozmačkaného jídla. 
Zařazování různých textur je důležité pro správný rozvoj jídelních dovedností, koordinaci a správný motorický vývoj dutiny ústní, rtů a jazyka. Snažte se nesetrvat s podáváním stejné textury více než několik týdnů. Mohlo by to přispět k tomu, že se z dítěte stane vybíravý jedlík, který by mohl mít s přibývajícím věkem problémy s normálním jídlem.
 

Od 6. měsíce je dítě motoricky schopné uchopit větší kousky potravin. Můžete tedy využít metody BLW (baby led-weaning), tedy podávání kousků potravin, kterými se děti krmí samy. Velikost podávaných kousků by měla odpovídat velikosti prstů dospělé osoby. Dejte ale pozor na bezpečný tvar, velikost a strukturu kousků, aby nedošlo k jejich vdechnutí.  
Bez ohledu na způsob krmení je důležité, abyste dětem zůstali na blízku, abyste eliminovali riziko dušení.

 

Každé dítě je jedinečné, je tedy obtížné stanovit konkrétní množství jídla, které by mělo zkonzumovat. Při zavádění pevné stravy začněte s malým množstvím, tj. asi s 1-2 čajovými lžičkami zhruba 1-2x denně. Jakmile dítě sní 2-3 polévkové lžíce najednou, zvyšte počet nabízených jídel za den. Postupně zvyšujte na ½ 250 ml hrnku na porci s frekvencí 2-3 jídel ve věku 6-8 měsíců. Zhruba od 9. měsíce můžete podle chutí dítěte nabízet 1-2 svačiny.

Každé dítě je jiné a zájem o jídlo se u jednotlivých dětí může značně lišit. Někdo se neustále zajímá o jídlo na talíři svých rodičů ještě před dovršením 6 měsíců, zatímco jiné děti o jídlo nejeví velký zájem ani po 7. měsíci věku. Pokud vaše dítě nemá o jídlo zájem nebo odmítá jíst určitou potravinu, nesnažte se ho do jídla nutit, naopak ho v konzumaci jiných potravin pozitivně povzbuzujte. Děti poznávají jídlo skrze všech pět smyslů. Zkuste ale dětem dát prostor pro to, aby mohly jídlo důkladně prozkoumat.

Bude to vyžadovat velkou dávku trpělivosti. Děti se budou chtít na nové potraviny důkladně podívat, očichat je, dotýkat se jich a to vše i opakovaně v průběhu několika týdnů, než budou ochotné je ochutnat. Pokud ale budete na dítě zbytečně naléhat nebo ho nutit, aby potravinu ochutnalo, bude si danou potravinu spojovat s negativním zážitkem a je pravděpodobnější, že se jí bude i nadále vyhýbat.  V případě, že dítě odmítá jíst konkrétní potravinu, zkuste mu ji nabídnout znovu o několik dnů nebo týdnů později. Pokračujte v jejím nabízení, i když ji dítě třikrát čtyřikrát odmítne. Některým dětem může trvat i 10-15 pokusů, než si na chuť nové potraviny zvyknou.

Pomáhá také, když jíte s dítětem a ono vidí, že danou potravinu bez problému a s chutí konzumujete a má pak tendence vás napodobovat. Přehnaně se nestresujte, pokud je chuť k jídlu u vašeho dítěte kolísavá – například pokud jeden den odmítá jíst a druhý den zhltne vše, co má na talíři. Takové výkyvy jsou běžné a je to součástí procesu zavádění pevné stravy. 

Snažte se vnímat signály, které k vám dítě vysílá. Pokud se natahují po jídle nebo po lžíci, nejspíše tím dává najevo, že má hlad. Pokud zavře pusu, odvrátí hlavu, hraje si s jídlem, trucuje nebo pláče, dává najevo, že už má dost.