Nadojené mléko Petr nejprve zpasteruje a ihned zchladí. Poté do něj přidá startovací bakteriální kultury. Ty určují, jaký sýr vznikne – čerstvý nebo zrající, gouda, eidam, ementál… Zde používají alpské kultury, aby se sýry co nejvíce přiblížily výrazné, plné chuti horských sýrů. „Po pasterizaci mléka nelze sýr bez přidání kultury vyrobit. Do kravského mléka se přidává i syřidlo, které zvýší obsah vápníku a tím i srážlivost,“ doplňuje Petr Fuhrmann. Kultury a syřidlo mléko srazí a vytvoří v něm sýrová zrna. Stačí mléko několikrát promíchat nebo prokrájet, aby zrna byla rovnoměrná. Poté Petr s dalšími členy rodiny vkládá sýr do forem, ze kterých do druhého dne odkapává syrovátka. Ta se používá třeba na výrobu ricotty nebo osvěžujících nápojů, tady ji vrací zpět kozám. Formy je třeba otáčet, aby si sýr ponechal pravidelný tvar. Po 12 hodinách se sýry vyklopí a ponoří do solného nálevu, nebo se jen posolí.