Naše strava obsahuje makronutrienty (bílkoviny, tuky, sacharidy) a mikronutrienty (vitamíny, minerály, stopové prvky a další živiny), které jsou důležité pro jeho optimální funkci. Různé živiny mají vliv jak na vrozenou imunitu (rychlou reakci na patogeny), tak na adaptivní imunitu (specifická reakce na určité antigeny).
 

Bílkoviny jsou stavebními kameny pro imunitní buňky, zatímco vitamíny a minerální látky jako vitamín C, D, E a zinek jsou nezbytné pro modulaci imunitních funkcí a redukci oxidačního stresu, který provází zánětlivé procesy. Nedostatek jakéhokoliv z těchto nutrientů může vést k oslabení imunitních funkcí, což se projevuje vyšší náchylností k infekcím nebo pomalejším hojením zánětů.
 

V lidském těle také hraje důležitou roli trávicí trakt, kde probíhá významná část imunitních procesů. Ve střevní bariéře dochází k interakci mezi živinami a mikroorganismy, což může vést k aktivaci nebo regulaci imunitní odpovědi.
 

Existuje dalších spoustu látek a bylin, které mohou přispívat k normální funkci imunitního systému. Nejvýznamnější z nich jsou:

Tyto polysacharidy, patřící mezi adaptogeny, mají imunomodulační účinky, což znamená, že se podílí na aktivaci imunitní odpovědi. Beta-glukany nalezneme v houbách jako je např. reishi, chaga, hlíva ústřičná či žampion. Pro jejich správný účinek je důležité užívat extrakty z těchto potravin v doplňku stravy, které by měly obsahovat alespoň 75% betaglukanů. Vstřebatelnost beta-glukanů z dietních zdrojů je pouze 10%. Účinek na imunitu mají pouze v době užívání - nástup účinku trvá cca 3 dny a jeho vymizení cca 4 dny. Tyto látky je tedy vhodné užívat při rizikových obdobích či u nádorového onemocnění.

Jsou přírodní sloučeniny, obvykle nacházející se v rostlinách a některých houbách, které zlepšují adaptaci organismu na stres a regulují fyziologické procesy. Mimo výše zmíněné beta-glukany mají také některé z nich pozitivní vliv na imunitní systém (např. ashwagandha, ženšen, rhodiola a schizandra). 

Mateří kašička, včelí pyl i propolis se ukazují jako slibné doplňky stravy nejen pro podporu imunitních funkcí. Jejich účinnost nebyla zatím potvrzena klinickými studiemi, ale dosavadní výzkum naznačuje, že mohou být pro imunitní systém prospěšné. Co se týče medu, i ten obsahuje v menší míře látky, které mohou mít příznivý vliv na obranyschopnost. Mimo jiné obsahuje cca 10% oligosacharidů, které působí jako prebiotika pro prospěšné kmeny bakterií Lactobacillus a Bifidobacterium. Nicméně vzhledem k jeho vysokému obsahu cukru se jeho zvýšená konzumace nedoporučuje a jeho protizánětlivý efekt využijeme spíše lokálně pro hojení ran.

Česnek, kurkuma a zázvor - také obsahují látky podporující imunitní odpověď, snižují zánět a podporují růst prospěšných bakterií ve střevech. U česneku a kurkumy je také důležité věnovat pozornost koncentraci účinných látek. Mnohonásobně vyšší koncentraci účinných látek než syrový česnek má tzv. AGE (“aged garlic extract”) = extrakt ze zralého česneku nebo také BG (“black garlic”) = černý česnek. U kurkumy je účinnou látkou kurkumin. V doplňcích stravy můžete najít jak kurkumu, tak kurkumin. Účinné dávky z klinických studií jsou 500mg kurkumy nebo 50mg kurkuminu.

Nejen nedostatek, ale i nadbytek určitých živin může narušit správnou funkci imunitního systému. Nadměrná konzumace nasycených tuků a přidaných cukrů je spojena se zvýšeným rizikem zánětlivých onemocnění, která mohou negativně ovlivnit schopnost těla bojovat s infekcemi.

Přirozeným způsobem, jak podpořit svou imunitu, je konzumovat vyváženou stravu bohatou na ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, zdravé tuky (například z ryb a ořechů) a dostatek bílkovin. Snížení příjmu vysoce zpracovaných potravin a přidání fermentovaných potravin může mít pozitivní vliv na střevní mikrobiom a tím i na celkovou imunitu. V rizikových obdobích můžete také sáhnout po doplnění výše zmíněných klíčových živin nebo doplňcích stravy. Kromě výživy je pro správnou imunitní funkci také důležitá kvalita spánku, pohybové návyky a míra stresu.