Městské včelaření se rozvinulo na přelomu tisíciletí v Berlíně a rychle se rozšířilo i do ostatních metropolích. Ve městě se totiž včelám překvapivě daří. „Potřebují volný prostor pro let, závětří, jižní nebo jihovýchodní orientaci úlů a vodu a zeleň v blízkosti,“ vysvětluje Augustin Uváčik, který se včelaření věnuje už přes 40 let a je českým průkopníkem včelaření na střechách. První úly postavil na střeše hotelu InterContinental, pokračoval na střeše hotelu HIlton, Alcron, NH Hotels, na obchodních centrech Anděl, Westfield Chodov a Černý Most, na Komerční bance, České spořitelně i Raiffeisenbank a také na střeše restaurace Mlýnec. 

„Mají tam ideální podmínky. Střecha je orientovaná na jih a jihovýchod, nepřehřívá se, nefouká tam. Včely se napijí ve Vltavě a doletí si na Petřín, na ostrovy i do parků v okolí. V každém z šesti úlů žije 80–120 000 jedinců, třetinu tvoří včely létavky, které vyletí zhruba desetkrát denně,“ doplňuje Augustin Uváčik, která dlouhá léta vedl Český svaz včelařů Praha, stále přednáší na univerzitách, stará se o 600 včelstev po celé republice a podílí se na výzkumech včel a využití jejich dovedností v auto-moto průmyslu i v lékařství.

Včel existuje mnoho druhů a každý má svá specifika. Augustin Uváčik chová rakouské včely plemene Singer. Ty žijí v Alpách v nadmořské výšce 1800–2000 m n. m. a v nižších polohách jsou krotké jako beránci. V chovné stanici Anička nedaleko Ruzyně nechává rakouskou matku oplodnit českými trubci a vylíhnuté královny prodává do nových včelstev, případně je nechá opět oplodnit českými trubci a používá královny z této druhé generace. Královny matky předají včelstvu svou genetickou informaci, to je pak klidné, pracovité a vyniká množstvím snůšky. Právě tyhle včely doporučuje zájemcům do střešních úlů. Bzučí i v úlech na střeše restaurace Mlýnec. „Rád je pozoruji. Působí to velice uklidňujícím dojmem. Občas je nahoru dojdu zkontrolovat. Mají tu fantastický výhled na celou Prahu,“ usmívá se Láďa Vaníček, šéfkuchař Mlýnce. Žihadla ani rojení nehrozí. Včely se totiž nejvíce rojí od května do června, zhruba 6–8 týdnů před slunovratem. Augustin Uváčik na tuto dobu vloží do spodní části úlu mřížku, přes kterou nepřejde královna, která je větší. Pokud neopustí úl, včely se rojit nezačnou.

Zkraje léta nastává dlouho očekávaný okamžik. Augustin Uváčik za asistence Ládi Vaníčka a dalších zájemců odebere z úlů plástve medu a odnáší je dolů do restaurace Mlýnec, kde z nich vytáčí med. Při medobraní si mohou hosté ochutnat med přímo z plástve. Prázdné plástve se vrací včelám, med se stáčí do skleniček. Včely chovají v Mlýnci už pět let, za tu dobu vyzkoušeli různé medové dezerty, třeba domácí medovou zmrzlinu. „Naše spotřeba medu je však výrazně větší, než včely vyrobí, a proto do kuchyně med kupujeme a med od našich včel dáváme našim nejvěrnějším zákazníkům jako dárek. Mohou si ho tak vychutnat v nejčistší podobě – jen tak na lžičce, v čaji nebo třeba na chlebu s máslem,“ usmívá se Láďa Vaníček.