Ještě koncem 18. století platilo za nejznámější a nejskvostnější víno Francie. Lví podíl na jeho pověsti měla i Madame de Pompadour, milenka krále Ludvíka XV., která milovala šampaňské. Podle tvaru jejího korzetu vznikly i slavné široké sklenice na šampaňské. „Tehdy se podávalo na závěr hostiny, bylo to sladké, dezertní víno, do kterého si hosté namáčeli sušenky,“ vypráví Tomáš Novák. K rostoucí popularitě šumivého vína přispěla nejen jeho odlišná chuť a osvěžující bublinky, ale i vývoj v technologii výroby skla. Od poloviny 17. století vyráběli Angličané silnější sklo, takže láhve se už tolik nerozbíjely a udržely i tlak CO2. Dodnes se v Británii vypije překvapivě hodně šampaňského a dalších šumivých vín. Při tradiční metodě champagne probíhá druhotné kvašení v láhvi, což se projeví plnější chutí, dlouhotrvajícím perlením, bohatší pěnou, krémovější strukturou a mnohovrstevnatou vůní i chutí, do které se promítají jednotlivé odrůdy. Champagne bývá velice často cuvée více odrůd. Jejich kombinace a správné scelení do harmonického vína je právě umem vinaře.