alt-desktop

Existují zdravé a nezdravé potraviny?

18.03.2024

Doba čtení: 7 min

Na sociálních sítích nebo v nejrůznějších časopisech se můžeme často setkat s označením „zdravé“ a „nezdravé“ potraviny. Je ale správné nebo dokonce nutné do těchto škatulek potraviny rozřazovat? Z našeho pohledu určitě ne.

Co dělá potravinu "nezdravou"?


Žádná potravina není vyloženě nezdravá. Tedy pokud není zkažená, plesnivá, spálená či kontaminovaná nějakou zdraví škodlivou látkou. To, co si často pod nezdravou potravinou představíme jsou ale sladkosti, jídla z fast foodu, chipsy nebo třeba sladké limonády. Jinými slovy potraviny, které jsou bohaté na energii, ale chudé na některé zdraví prospěšné látky. Někdy jsou označovány také jako „prázdné“, což není zcela přesné označení, jelikož stále obsahují energii, ač je to převážně třeba tuk a cukr. Dále se jako nezdravé potraviny označují i tzv. vysoce zpracované potraviny, které jsou plné „éček“, tedy nejrůznějších aditiv, které zajišťují příjemnou chuť, vůni či například barvu výrobku. Je důležité ale uvést, že obsah přídatných látek nedělá z potraviny nezdravou a škodlivou. Pravdou ale je, že dlouhý seznam éček nám může napovědět, že potravina není plná výživných a čerstvých surovin.


Základní stavební kameny zdravého jídelníčku


Živiny, které právě v těchto vyjmenovaných potravinách často chybí, jsou zejména kvalitní bílkoviny, vláknina a nejrůznější vitamíny či minerální látky. Kdyby byl tedy základ jídelníčku na těchto potravinách postaven, mohou nám tyto živiny jednoduše chybět. Naopak cukru, tuku a soli bychom mohli konzumovat nadbytek. Pokud ale těmito potravinami jídelníček zpestříme, nestane se nic zásadního.


Rizika "ultra-zdravého" stravování


Na jakých potravinách by tedy měl jídelníček stát? Ideálně na potravinách, které jsou bohaté na zmíněné zdraví prospěšné látky. Často si pod nimi představíme ovoce, zeleninu, celozrnné výrobky, ryby nebo třeba kvalitní oleje. Opomenout bychom ale neměly ani kvalitní mléčné výrobky, které jsou bohužel opředeny mnohými mýty. Jak bylo ale řečeno, na těchto potravinách by měl jídelníček v základu stát. Tedy neznamená to, že zdravý jídelníček je jedině takový, kde konzumujeme každý den a od rána do večera jen jmenované potraviny. I tady platí pravidlo „všeho s mírou“. Zajímá nás celková rovnováha jídelníčku. Pokud totiž někdo na denní bázi konzumuje například dvě kila ovoce a zeleniny, nebude se jednat o zdravý jídelníček.


Potraviny a jejich místo v našem životě: Více než jen živiny


V jídelníčcích lidí, co se až přehnaně snaží jíst stále zdravě, se setkáváme třeba s nadbytkem vlákniny, který se projeví třeba trávicími obtížemi. Při „ultra-zdravém“ jídelníčku může být také náročné pokrýt potřebnou denní dávku energie, a to zvlášť, pokud třeba sportujete. Při sportu totiž může být dokonce vhodné sáhnout po potravině s vyšším obsahem cukru. To samé třeba na celodenních výletech do přírody. Sladká tyčinka na výletě tedy nemusí být žádným nezdravým hřešením, ale naopak skvěle zvolenou sportovní svačinkou. Opomenout nesmíme ani psychologický aspekt jídla. Různé pokrmy a potraviny máme spojené s hezkými okamžiky, oslavami a jednoduše pobytem ve společnosti. A příjemně strávený čas s rodinou a přáteli je také důležité pro naše celkové zdraví. Naopak stres, že máme na něco chuť, všichni ostatní si dávají a vy nemůžete kvůli pozdějším výčitkám, zase tak zdravý být nemusí.

Klíč k rozumnému stravování


Právě proto je důležité si uvědomit, že nemá smysl potraviny rozdělovat na zdravé a nezdravé, jelikož vždy jde jen o celkové množství a zařazení do jídelníčku. Pytlík chipsů každý den u televize? Ano, to zdravé není. Hrst chipsů na oslavě s přáteli a kus dortu na narozeninové oslavě? To určitě nemusí být žádný problém. Na jídelníček vždy pohlížejme jako na celek. Důležité je, co tvoří náš pravidelný základ. Zda jíme pravidelně, vyváženě a zda třeba nechybí celá skupina potravin, jako například ryby a luštěniny. Pokud ano, tak určitě nebude vadit, když se tento kvalitní základ občas zpestří potravinou, která je možná trochu sladší, tučnější, slanější a nebo s větším množstvím aditiv. Nenechte se také rozhodit komentáři z okolí a nezapomeňte, že jedině vy máte kompletní přehled o tom, co přesně každý den sníte a jak se tedy dlouhodobě stravujete.

Podobné články

První příkrmy krok za krokem

Bc. Barbora Holá , 11.04.2025

Doporučení většiny odborných společností je zavádět první příkrmy kolem 6. měsíce, kdy už je dítě fyzicky připraveno příkrmy jíst. Některé děti mohou však být připraveny i dříve. Příkrmy bychom ale neměli zavádět dříve než po ukončeném 4. měsíci. Zpočátku by také měly sloužit jen jako doplněk k mateřskému mléku.

Seznamte se s veganskými náhražkami masa: Jackfruit, seitan, tofu, tempeh, hrachový protein

Ing. Mgr. Veronika Pourová , 10.04.2025

Vegetariánství a veganství si za poslední roky získalo na popularitě. A alternativy masa už dávno nejsou jen o sóje a seitanu. Kromě toho se díky internetu a sociálním sítím rozšířilo i mnoho užitečných a chutných tipů a receptů, jak si kterou náhražku masa připravit. Pojďme se společně podívat, jak si na tom jednotlivé masové alternativy stojí výživově!

Výživa a imunita: Jak správná strava ovlivňuje naši obranyschopnost

Ne hladu: Nikol Mastromatteová , 08.04.2025

Imunitní systém je klíčovou součástí naší ochrany před patogeny, škodlivými mikroorganismy a dalšími vnějšími vlivy. Výživa hraje zásadní roli v jeho správné funkci, protože jednotlivé živiny podporují růst, vývoj buněk a energetický metabolismus.